Čtvrté skupenství vody

Bez vody není život. Přesněji řečeno: bez EZ vody není život. Ale co přesně je EZ voda? A co znamená strukturovaná voda, o které se tak často mluví? A proč je tento objev tak převratný pro zlepšení vaší výkonnosti? Na tyto otázky si odpovíme v tomto příspěvku.

Vodu známe většinou v běžném kapalném stavu. Dále známe vodu ve formě plynné vodní páry, která vzniká při varu. A pak je tu voda ve zmrzlém, tedy pevném stavu jako led. Tyto tři skupenství zná každý, protože se s nimi v každodenním životě setkáváme. Existuje však ještě jedno vodní skupenství, takzvaná EZ voda. EZ je zkratka z anglického "Exclusion Zone", což znamená vylučovací zóna. Možná to začíná znít moc vědecky, ale nebojte se. Řekneme si jen nutné minimum pro pochopení. Toto čtvrté skupenství vody objevil profesor Gerald Pollack z Washingtonské univerzity a popisuje gelovitý stav mezi kapalinou a zmrzlou vodou. Je to proto, že podobně jako led má i tento gel hexagonální, tedy šestihrannou strukturu. Z toho vědci vyvozují, že kapalná H2O se při ochlazení nejprve stává EZ vodou a teprve poté tuhne v led. Stejně to funguje i obráceně: když led taje, stává se nejprve EZ vodou, než se z něj opět stane tekutá známá H2O. Sněhové vločky mají stejnou strukturu a opět je považujeme za mezistupeň mezi EZ vodou a ledem.

Tato exkluzivní zóna nově objevené struktury vody je však pouze tenkou vrstvou, ve které se voda začíná uspořádávat v blízkosti hydrofilních povrchů. Zároveň se čistí a vytlačuje všechny rozpuštěné látky do normální vrstvy vody. Odtud pochází název vylučovací zóna, protože všechny látky a protony jsou z této vrstvy vytlačeny, respektive vyloučeny. Rozsáhlé výzkumy prokázaly, že pitná voda z kohoutku má zcela jinou strukturu než voda, která se vyskytuje v buňkách. Je to proto, že povrchy přitahující vodu se nacházejí všude v organismu, přesněji v každé buňce. Proto se tato EZ voda tvoří v těle z vody, kterou pijeme. Právě gelový stav umožňuje fungování makromolekul a buněčných membrán.

EZ voda, chemicky H3O2, se také nazývá živá, strukturovaná nebo-li hexagonální voda. Má mnoho zajímavých vlastností:
Je záporně nabitá.
Má viskozitu podobnou gelu.
Má změněný elektronický odpor.
Absorbuje infračervené světlo.
Má změněnou hodnotu pH.
Sama se čistí a upravuje.
Má hexagonální krystalickou strukturu.
K jednotlivým bodům se vrátíme za chvilku a vysvětlíme si je.

Voda H2O je vedle kyslíku nejdůležitějším prvkem, který potřebujeme k přežití. Bez vody nemůžete podávat výkony - ani fyzické, a už vůbec ne duševní. Strukturovaná voda je odpovědí na mnoho otevřených otázek ve výzkumu vody. Voda totiž vždy byla záhadou, která vrtala hlavou fyzikům a chemikům. Nechová se podle vědeckých teorií a nelze ji zaškatulkovat. Ať se jedná o bod mrznutí, bod varu, hustotu nebo o povrchové napětí. Voda má své vlastní zákony. Anomálie vody by se však nyní mohla stát o něco hmatatelnější, protože od doby, kdy profesor Gerald Pollack objevil EZ vodu, není nic jako dřív.

Pravděpodobně jste si už všimli, že když svítí slunce, máte lepší náladu a jste výkonnější - zejména pokud si už nějakou dobu užíváte sluníčka venku. Vysvětlení této skutečnosti je nyní k dispozici. Sluneční světlo znovu nabudilo vodu ve vašem těle, stimulovalo produkci energie v buňkách a aktivovalo funkci nervových drah. Voda totiž není jen dopravním prostředkem. Je aktivní složkou mnoha funkcí organismu. Přesněji řečeno téměř všech funkcí. Podle Pollackovy teorie může EZ voda prostřednictvím slunečního nebo infračerveného světla fungovat jako jakási baterie, to znamená ukládat a uvolňovat energii. Je to proto, že je záporně nabitá. Chemický vzorec EZ vody je H3O2. Díky tomu se její molekuly slepují a mají gelovou, lepkavou konzistenci, což zajišťuje, že se voda v organismu udrží pohromadě. Přesně řečeno, vzhledem ke změněnému chemickému vzorci se již vůbec nejedná o původní nám známou vodu, ale o samostatný prvek.

Podle Pollacka je kombinace slunečního světla a vody zdrojem života, ze kterého všichni čerpáme energii. Zní to bláznivě, ale nemá to nic společného s ezoterikou, ale s čistou fyzikou. EZ Voda je vlastně velkolepý objev, který nutí chemii, fyziku i biologii k přehodnocení všech procesů v lidském těle, protože je nyní možné vysvětlit a zkoumat je zcela novým způsobem. Je všeobecně známo, že voda je pro život nezbytná a že by jí lidé měli vypít alespoň dva litry denně. Její zdraví prospěšné účinky také nejsou žádným tajemstvím. Proč má ale H2O tak velký vliv na organismus, by nyní mohl vysvětlit objev EZ vody. Vždyť člověk se skládá asi ze 70 procent z vody. Podle Pollacka tvoří největší podíl EZ voda a je rozhodujícím faktorem pro vaši výkonnost.

Jak již bylo zmíněno, vodu lze nabít energií působením světla. Při ozáření slunečním nebo infračerveným světlem se obsah EZ vody zvýší trojnásobně, voda je nabitá energií. Tuto energii lze opět využít mnoha způsoby. Proto je návštěva infrasauny více než jen wellness procedura. Světlo vede k většímu množství EZ vody v těle a rozvíjí její zdraví prospěšné účinky. Konečně má smysl i dobře míněná rada sedět každý den alespoň několik minut na slunci bez slunečních brýlí a opalovacího krému, aby se sluneční světlo vstřebávalo přímo očima a kůží. Dalším zjištěním je, že kromě světla mohou na vodu EZ působit také kyslík a antioxidanty. Antioxidanty totiž zajišťují, že si EZ voda zachovává svůj záporný náboj.

Bez EZ vody nemohou fungovat mitochondrie. Elektrárny buněk jí potřebují alespoň malé množství, aby mohly produkovat dostatek adenosintrifosfátu (ATP). A ten je zase nositelem energie v buňkách. A čím více ATP je produkováno, tím více energie máte k dispozici. Bez vody by také nebylo možné buněčné dělení a obnova buněk. Mnoho celebrit rádo uvádí, že tajemství jejich mladistvého vzhledu spočívá v tom, že denně pijí hodně vody. Je to vlastně docela jednoduché, protože to skutečně funguje. EZ voda lépe proudí všemi tělesnými buňkami a cévami. Gerald Pollack to zjistil při pokusu, při kterém nechal vodu protékat úzkou hadicí. Po ozáření UV světlem voda protékala hadičkou pětkrát rychleji. Tento objev vysvětluje funkci kapilár, buněčných membrán a membránových tunelů. Díky náboji EZ vody se tok krve stále pohybuje a dopravuje kyslík a živiny do nejmenších cév.

Bylo zjištěno, že záporný náboj má tu výhodu, že díky němu EZ voda pomáhá nervovým buňkám komunikovat. Náboj způsobuje lepší přenos signálů a informací mezi nervovými buňkami. Pokud je v buňkách příliš málo EZ vody, je přenos méně efektivní. Jasně to poznáte, když se nesoustředíte nebo nejste schopni se soustředit. Pití vody je pak jednoduchým a účinným řešením, spojeným s krátkým pobytem venku. Pozitivní vliv na přenos nervových signálů byl následně prokázán v experimentu, ve kterém byl testován negativní účinek anestetik. Ukázalo se, že použití anestetik, a to jak injekčních, tak nastříkaných na kůži, vedlo ke snížení vrstvy EZ a zároveň se snížil přenos informací v nervových drahách. Rovněž by bez EZ vody nefungovaly klouby. Náboj EZ vrstvy vytváří jakýsi nárazník, který zabraňuje tomu, aby se kosti navzájem tlačily. EZ voda také udržuje klouby pružné. I svalová tkáň se skládá z velké části z vody, která díky obsahu EZ hraje hlavní roli při svalové kontrakci. Tělo navíc díky EZ vodě rozpoznává rozdíl mezi dnem a nocí podle UV záření.

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se velkého významu EZ vody v lidském organismu byl blíže zkoumán účinek vody z léčivých pramenů. Doposud se předpokládalo, že pozitivní vliv na zdraví způsobuje složení minerálních látek. Ve skutečnosti se však ukázalo, že vysoký obsah EZ vody má právě voda z léčivých pramenů, například z ledovcových pramenů nebo pramenů vyvěrajících hluboko ve skále. Vědci zatím nevynalezli spolehlivou metodu, jak nejlépe vyrábět EZ vodu. Je však známo, že dobrým zdrojem jsou čerstvě vymačkané šťávy, vířivá a nebo ledovcová voda. Umístění karafy s vodou na chvilku na slunce se také jeví jako způsob, jak změnit strukturu a energeticky nabít vodu. I kameny ve vodě mohou brzy ztratit pověst ezoterického šarlatánství a budou vnímány jako seriózní metoda výroby živé vody.

Zní účinky EZ vody příliš dobře na to, aby to byla pravda? Pollackův výzkum je v mnoha ohledech fascinující. Zdá se, že voda je víc než jen náhodná látka v pozadí našich biologických procesů. Je jejich součástí. Skoro to vypadá, jako by předchozí výzkum opět neviděl dřevo pro stromy. Pollack znovu objevuje vodu jako podstatnou součást biochemie. Je to fascinující analogie, kdy se odpovědi náhle objevují v domněle prázdném prostoru mezi věcmi, které studujeme už léta.A co víc, hlas profesora Pollacka je důležitým hlasem ve stále hlasitějším chóru vědců, kteří zjišťují, že voda je mnohem víc, než říkají učebnice. Voda může mít velmi rozdílné vlastnosti, které závisí nejen na látkách v ní rozpuštěných, ale také na struktuře vody samotné. Jeho výzkum ukazuje, že voda v živých organismech se zásadně liší od vody, která nám teče z kohoutku: živá voda je uspořádaná a strukturně interaguje s makromolekulami, které obsahuje. Možná se tím opět o krok přiblížíme k názoru, že voda je paměťovým médiem a uchovává informace.